Ján Moder zhodnotil hokejovou sezonu


Download 1.11 Mb.

bet1/14
Sana09.03.2017
Hajmi1.11 Mb.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   14

Třinecký

Trzyniecki

S t ř e d a   3 0 .   d u b n a   2 0 1 4   |   t ý d e n í k   t ř i n e c k ý c h   ž e l e z á r e n   |   r o č n í k   6 6   |   č í S l o   1 8  

c e n a   8   k č

Inzerce

71213 281005



Ján Moder 

zhodnotil 

hokejovou sezonu

Prezident Ocelářů komentoval  

i další zajímavá témata

  str. 28

Hutnický den 

již  

tuto sobotu

nabídne bohatý program  

pro všechny generace

  str. 13

rekonstrukce cest 

uzavře nadjezd

Od května řidiče v Třinci čekají 

uzavírky a semafory

  str. 3

Třinecké železárny 

slaví 175 let

Historie železáren v Třinci se začala psát před 175 lety. Jejich cesta dějinami byla v někte-

rých obdobích značně složitá. Obdobně na tom bylo i sedm generací třineckých hutníků, 

které s nimi spojily svou pracovní kariéru. říká se, že to, co tě nezabije, tě posílí. zřejmě 

i toto lidové moudro provázelo v minulosti naši huť až do současnosti. Přejme si, aby tomu 

tak bylo i nadále, ku prospěchu celé skupiny TŽ–MS, nás i celého zdejšího regionu.



Jan Czudek, generální ředitel tŽ

Za 175 let své existence byly Tři-

necké železárny součástí průmys-

lové základny Rakousko-Uherska, 

Československa, Polska, Němec-

ka, opět Československa a nyní 

České republiky.

Zakladatel železáren, Těšínská 

komora, byl rozsáhlým feudálním 

velkostatkem Habsburků, který 

se soustřeďoval na přelomu 18. 

a 19. století především  na země-

dělskou a potravinářskou výrobu. 

Měl ve správě obrovský komplex 

lesů a k tomu také síť železáren-

ských podniků. Výstavba vysoké 

pece v Třinci, která začala v roce 

1836, měla odstranit nedostatek 

surového železa pro pět zkujňova-

cích hutí v rámci Těšínské komo-

ry, ale hlavně měla zpeněžit dřevo 

z okolních beskydských lesů. Jed-

noznačně tak za výstavbou žele-

záren v Třinci stojí potřeba využi-

tí obrovských zásob dřeva a jeho 

zpracování na dřevěné uhlí, které 

následně spotřebovala vysoká pec 

pro výrobu surového železa. Přes-

tože v době vzniku železáren v 

Třinci byla moderní technologie 

výroby surového železa už zalo-

žena na energetické základně čer-

ného uhlí a koksu, bylo z ekono-

mických důvodů dřevěné uhlí ve 

vysokopecním procesu v naší huti 

využíváno téměř dalších 30 let po 

založení hutě a pak v kombinaci s 

koksem až do roku 1902.

Kolem roku 1830 bylo jen v čes-

kých zemích 73 dřevouhelných 

vysokých pecí a na 80 železáren, 

které surové železo zpracováva-

ly ve zkujňovacích výhních nebo 

hamrech. Část železa spotřebová-

valy také slévárny. To platilo také 

pro mladé železárny v Třinci, kte-

ré vyráběly surové železo hlavně 

pro vlastní slévárnu, respektive 

jím zásobovaly další hutě Těšín-

ské komory.

Převážná většina hutí v Ra-

kousko-Uhersku fungovala v 19. 

století jako součást feudálních 

velkostatků. Mezi jejich vlastníky 

patřily významné šlechtické rody 

jako Colloredo-Mansfeldové, Nos-

ticové, Šternberkové, Kolowra-

tové, Waldsteinové, Harrachové, 

Lichtensteinové, Salmové nebo 

Habsburkové.

Pro rozvoj železáren v Třinci 

měl zásadní význam projekt na 

vybudování Košicko-bohumínské 

železniční dráhy. Díky této do-

pravní tepně se dostaly zdejší že-

lezárny v 70. letech 19. století ke 

zdrojům kvalitnějších železných 

rud, lepší dostupnosti černého 

uhlí a koksu a zároveň i k efek-

tivnějšímu transportu hotových 

výrobků.

Pokračování na straně...5 

u

Připomněli si konec 2. světové války



český těšín 

váleční veteráni, zástupci obce a studenti českotě-

šínského gymnázia si v pondělí připomněli konec 2. světové války. 

Pietní akt se konal u památníku věnovaného letcům 1. čs. smíšené 

letecké divize padlým v bojích o Moravskou bránu v letech 1944-

1945.

Již v pátek se skauti, harceři a pamětníci z celého regionu poklo-

nili památce 18 členů odboje slezských Junáků. Pietní akce se konala 

na starém židovském hřbitově v Cieszyně, kde byli odbojáři před 

koncem války popraveni ranou do týlu.  

(ikz) 

Inzerce


Gymnázium má nové hřiště 

třinec 


Ve víceúčelovou sportov-

ní plochu se proměnilo původní 

zchátralé asfaltové hřiště u tři-

neckého gymnázia. Slavnostně jej 

otevřeli v sobotu 26. dubna a ško-

la na něj získala krajskou dotaci 

osm milionů korun.

„Díky modernizaci poskytne 

nyní sportoviště u našeho gym-

názia komplexní nabídku prostor 

pro výuku tělesné výchovy i pro 

sportovní volnočasové aktivity v 

rámci kroužků pořádaných naší 

školou,“ uvedla ředitelka gymná-

zia Romana Cieslarová.

Moderní sportovní areál nyní 

nabízí k využití hřiště s umělým 

povrchem pro míčové sporty a 

čtyřproudou atletickou dráhu, na 

kterou navazuje rozběhová dráha 

s doskočištěm pro skok do dál-

ky. K dispozici je také antuková 

plocha pro vrh koulí a tartanové 

doskočiště. Přibyly i chodníky k 

dílčím sportovištím, relaxační a 

travnaté plochy. Modernizace za 

9,6 milionu korun byla z 85 pro-

cent financována z regionálního 

operačního programu.

 

(dk)



náš tiP

Upálí čarodějnice a postaví májky 



Region 

V mnoha obcích vyrostou večer před 1. květnem májky, 

symboly jara a lásky. V Bukovci ji začnou stavět 30. dubna od 18 ho-

din na Kympě, ve Vendryni v 17 hodin u Czytelni a na krásy Trojmezí 

shlédne májka česko-slovenská až 1. května dopoledne.  

(dk)

Třinecký / Trzyniecki / HuTník / 30. dubna – 6. kvěTna 2014

2

To nejlepší z regionu představila delegace ze Slezska v Maďarsku

dana HolubCová

region 


Dřevěné hračky z Lomné, 

placky z Bukovce, hrčavské pivo, 

jablunkovský folklorní festival, 

werk jako hlavního zaměstnavate-

le regionu či penzion Hlušec coby 

jediného chovatele tetřevů ve 

zdejším kraji. To všechno, včetně 

praktických ukázek většiny pro-

duktů stačil během konference v 

maďarské Ostřihomi představit 

starosta Hrčavy Petr Staňo. Navíc, 

jak je u něho zvykem, tradičně 

oděn do červeného brucliku, sou-

části gorolského kroje.

Do Ostřihomi se dostal v rámci 

projektu Jste to, co jíte společně se 

zástupci regionálních občanských 

sdružení jako jsou Hrčávka, Koli-

ba, Górolsko Swoboda či Trianon. 

A všichni tam putovali pod vede-

ním nejmenší obce v regionu – Hr-

čavy. „Cílem třídenní konference 

bylo navázat kontakty a získat 

co možná nejvíce informací v ob-

lasti pohybu drobných farmářů a 

prodejců a také zjistit možnosti 

uplatnění regionálních produktů i 

za hranicemi,“ vysvětlil Petr Staňo 

a doplnil: „Seznámili jsme se na-

příklad s podmínkami prodeje v 

Maďarsku, Polsku i na Slovensku 

a zároveň jsme zjistili, že systém, 

který běží v našem regionu, dale-

ko předstihl ty ostatní.“ Důvod ná-

skoku vidí Staňo v tom, že zdejší 

obce a města leží na česko – polsko 

– slovenském pomezí. A díky tomu 

se neuzavřely pouze v rámci jedné 

republiky, ale mají přeshraniční 

dosah. Což je ku prospěchu věci.

„Podle reakcí ostatních účastní-

ků konference se naše praxe sta-

la dobrou motivací pro partnery 

z Maďarska a Slovenska, kteří se 

také snaží tímto způsobem postu-

povat,“ dodal Staňo.

Samotný projekt Jste to, co jíte 

je velmi důležitý v souvislosti s 

nástupem potravin plných konze-

rvantů a urychlovačů zrání, které 

lidé běžně kupují v obchodních ře-

tězcích. Právě proto se do zorného 

pole dnešních spotřebitelů, ales-

poň takových, jimž záleží na tom, 

co jedí, dostávají kvalitní čisté re-

gionální potraviny. Ovšem drobní 

producenti mají stejné problémy 

jak u nás, tak třeba v Maďarsku či 

na Slovensku. 

„Jsou odhodláni využívat pří-

rodní potenciál, zejména půdu k 

produkci kvalitních čistých potra-

vin. Jsou ale bezbranní vůči dovo-

zové hysterii řetězců, způsobu na-

kupování lidí a nezájmu politiků. 

Proto je spolupráce s regionálními 

celky, ač se liší charakterem života, 

velmi důležitá,“ podotkl předseda 

českotěšínského sdružení Trianon 

Viliam Šuňal. „Stálo by za to vy-

tvořit efektivní distribuční kanály 

regionálních produktů především 

tradičních potravin mezi regiony z 

Česka, Slovenska i Maďarska a vzá-

jemně se inspirovat i v jiných ob-

lastech. Třeba v cestovním ruchu, 

ochraně životního prostředí či za-

městnávání,“ doplnil Viliam Šuňal.

Třídenní pobyt v Ostřihomi 

zahrnoval i spoustu zajímavých 

výletů do jejího okolí, právě mezi 

drobné dodavatele regionálních 

produktů. „Kromě historických 

památek jsme navštívili třeba 

producenta jablečné šťávy, vinný 

sklípek, výrobnu sýrů či farmu na 

chov velmi oblíbených mangalic.  

Odnesli jsme si mnoho zážitků 

a věříme, že se naše spolupráce 

s partnery ze zemí Visegradské 

čtyřky bude i nadále rozvíjet,“ 

uzavřel Petr Staňo.



region těšínského slezska prezentoval v ostřihomi Petr staňo.  Foto: Trianon

koMorní lHotka/nýdek 

Slezská církev evangelická a. v. (SceAV) v rámci restitucí požádala o navrácení tří budov stojících v komorní Lhotce a vydání 

několika pozemků na území Třince, Havířova, komorní Lhotky a nýdku. ne všude to ale půjde hladce.

Církve zažádaly o vrácení majetku 

izabela kraus-Żurová, 

dana HolubCová

Betezda, Betanie a bývalá Sarep-

ta. Právě tyto tři budovy SCEAV 

požaduje zpět. A právě žádost o 

navrácení budovy bývalé Sarepty, 

ve které příspěvková organizace 

Integrovaný sociální ústav Komor-

Lhotka provozuje Domov pro 

seniory, nejvíce čeří vody. Její pů-

vodní hodnota je totiž vyčíslena na 

zhruba 800 tisíc korun. Ta dnešní 

je 17 milionů korun (bez vnitřního 

vybavení), neboť v roce 1991 objekt 

prošel rozsáhlou rekonstrukcí, při 

níž byla k původní budově dostavě-

na dvě rozsáhlá křídla.

Obec, zaměstnanci ústavu i ně-

kteří obyvatelé Komorní Lhotky 

poukazují ale i na to, že v katast-

ru nemovitostí SCEAV jako majitel 

Sarepty nikdy nefigurovala.

„Původním vlastníkem těchto 

objektů bylo sdružení „Stowarzy-

szenie Ewangelickich Niewiast“. 

Ve stanovách tohoto sdružení je 

naše církev uvedena jako nástup-

nická organizace v případě zániku 

výše jmenované organizace. Proto, 

v souladu se zákonem o majetko-

vém vyrovnání, předložila SCEAV 

žádost o navrácení těchto objek-

tů,“ sdělila tisková mluvčí SCEAV 

Anna Macurová. S tím nesouhlasí 

současný ředitel Domova pro se-

niory Pavel Dyrčík: „Posledním 

vlastníkem uvedené nemovitosti 

je v katastru nemovitostí zapsá-

no dne 9. ledna 1943 Společenství 

slezského domova důchodů v pol-

ské Vratislavi. V té době to byl ma-

jetek německé říše a nacházel se 

ve Vratislavském biskupství. S nej-

větší pravděpodobností podléhá 

některému z Benešových dekretů 

o konfiskaci německého majetku. 

Podle námi zjištěných skutečností 

na katastrálním úřadě ve Frýdku-

-Místku je toto poslední vlastník 

před převzetím majetku státem.“

Problémem je i hodnota bývalé 

Sarepty vůči té dnešní, tedy 800 ti-

síc oproti 17 milionům. Na otázku, 

proč evangelická církev požádala o 

celou budovu a ne o finanční ekvi-

valent, mluvčí odpověděla: „Při 

žádosti o navrácení objektů jsme 

postupovali dle výše zmíněného 

zákona. Je na příslušných úřadech, 

jak o naší žádosti rozhodnou.“

Je možné, že budovu rozdělí. 

„Podle potvrzení stavebního úřa-

du v Hnojníku je možnost rozděle-

ní dilatovaných budov na tři části. 

Tedy té původní, již zrekonstru-

ované, a dalších dvou budov zko-

laudovaných v roce 1991, jež po 

následné kolaudaci mohou zůstat 

v majetku státu, aniž by bezplatně 

převedl hodnotu cca 16 milionů 

korun jinému právnickému sub-

jektu,“ vysvětluje Pavel Dyrčík.

V nýdku problém nemají

V Nýdku evangelická církev žádá 

navrácení pozemků pod kostelem 

a v jeho přilehlém okolí zhruba o 

rozloze jednoho hektaru. Vedení 

obce není proti. Rozhodlo však, že 

majetek bude převeden na církev 

pouze na základě soudního roz-

hodnutí. Žalobu podává církev. 

Obec mezitím na katastrálním 

úřadu v Třinci i v pozemkové kni-

ze v Opavě zjistila, že původním 

majitelem nárokovaných pozem-

ků byla Evangelická školní obec v 

Nýdku. Odňaty jí byly v roce 1960. 

Obec je do vlastnictví získala až v 

roce 1995. „Pokud SCEAV u soudu 

prokáže, že má na pozemky prá-

vo, pak pro nás celá věc skončí,“ 

sdělil starosta Jan Konečný.

„Evangelické církve na území 

bývalého Rakousko-Uherska si od 

druhé poloviny 19. století zřizova-

ly zvláštní organizační složky za-

bezpečující chod konfesních hřbi-

tovů nebo škol, které se nazývaly 

školní či hřbitovní obce. Jednou 

z nich byla i Evangelická školní 

obec v Nýdku. Ta disponovala ně-

kolika nemovitostmi, které měly 

zabezpečit materiální základnu 

pro fungování evangelické školy,“ 

osvětlil pastor Roman Raszka. 

Roku 1950 církev školní obce zru-

šila a jejich majetek převzaly farní 

sbory. Majetek Evangelické školní 

obce v Nýdku tak převzal Farní 

sbor SCEAV v Bystřici.

Po sametové revoluci se objevil 

v jednom ze zákonů tzv. blokační 

paragraf. Ten zakazoval převádět 

majetek, jenž komunisté odňali 

církvím, na jiné subjekty. Sankcí 

bylo zrušení platnosti takového 

převodu. Účelem této blokace bylo 

do budoucna umožnit vypořádání 

restitučních nároků církví.

„Farní sbor v Bystřici tvrdí a do-

máhá se po soudu určení, že pře-

chod vlastnictví k pozemkům, ná-

ležejícím kdysi Evangelické školní 

obci v Nýdku, ze státu na obec 

Nýdek byl uskutečněn v rozporu 

s tzv. blokačním paragrafem, a 

proto je neplatný,“ uzavřel pastor. 

Pokud bude žalobě vyhověno, pře-

stane být obec Nýdek evidována 

jako vlastník těchto nemovitostí,a 

církev bude dále jednat o jejich 

vrácení se státem.

Pokud se jedná o katolickou 

církev, konkrétně o Diecézi ost-

ravsko-opavskou, tak ta podala 

340 žádostí, ve kterých se domáhá 

vydání 22 tisíc hektarů lesů, 3500 

hektarů pozemků a zhruba 100 

budov. V našem regionu se nejví-

ce žádostí týká Jablunkova. Jen do 

státního pozemkového fondu jich 

přijali 50.

Krimi


Matku chtěl srovnat do latě 

Večer si skočil na pár piv a panáků a pak šel domů dělat pořádky se 

svou matkou. Ta však věděla, co může od synáčka čekat, proto si na 

svou ochranu přivolala strážníky. Syn se strážníků polekal a začal 

sekat latinu. Uklidnil se a dokonce se matce omluvil. Zdálo se, že mu 

domluva postačí a odejde, jak slíbil. Hlídka však raději ještě počka-

la, což se vyplatilo. Syn se po chvíli vrátil a s ještě větší agresivitou 

matku slovně napadl. K fyzickému napadení byl jen krůček.  Přítom-

ná hlídka mu ale zabránila. Výtržník tak skončil na záchytce. 

Kradla jako straka dále



Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Po-

dobně dopadla žena z Českého Těšína, kterou přistihli v třineckém 

supermarketu při krádeži potravin. Přestože se nejednalo o vysokou 

částku, ženu i tak čekají velké potíže. Strážníci totiž zjistili, že se jed-

ná o nenapravitelnou zlodějku, která byla již v minulosti za krádeže 

potrestána. Jelikož zákon na takovéto případy pamatuje, byla žena na 

místě předána policii jakožto podezřelá z trestného činu.  

(dk)

ke slovu opět přišli skrutátoři

třinec 


Jako za starých časů. Tak 

se odvíjela část jednání třinec-

kých zastupitelů minulý týden. 

Selhala totiž technika, která tak 

nemohla dohlížet na hlasování. 

Role sčítačů pro a proti se po sed-

mi letech chopili opět skrutátoři.

Naposledy se na třinecké rad-

nici ruce zastupitelů při hlasová-

ní zvedaly v roce 2006. A minulé 

úterý nahradili hlasovací zařízení 

znovu pověření úředníci. Půlho-

dinový výpadek techniky jednání 

nijak nenarušil. Pak již mohli za-

stupitelé obvyklým způsobem od-

souhlasit další bod – zadání změny 

územního plánu. Ten se rozhodlo 

město aktualizovat o dva roky dří-

ve a vyjít tak vstříc požadavkům 

občanů, již chtějí stavět. Žádos-

tí se na stavebním odboru sešlo 

přes 200. Schválené zadání změny 

územního plánu rozjede výběrové 

řízení na projektanta návrhu, kte-

rý důležitý dokument s většinou 

čtyřletou platností zpracuje.

„Zhruba rok potrvá projedná-

vání s dotčenými orgány. Podle 

nich se plán projekčně upraví a 

kraj ho musí odsouhlasit. Poté se 

projedná s veřejností. To trvá asi 

půl roku. Čekají nás tedy ještě asi 

dva roky,“ uvedla vedoucí staveb-

ního úřadu Věra Pindurová. 

  (pm)

Hlasovalo se jako kdysi. 

Foto: pm


z regionu

Třinecký / Trzyniecki / HuTník / 30. dubna – 6. kvěTna 2014

3

Inzerce


kola pro afriku

třineC 

kolo. Pro děti i dospělé v africe ten nejžádanější dopravní 

prostředek. i proto se třinecká Charita pustila do jejich sbírky.

„na africkém venkově často rozhoduje kolo o tom, jestli bude dítě 

chodit do školy. někdy zase stačí jedno kolo do rodiny, aby měl otec 

práci a všichni tak měli co jíst,“ uvedl arthur F. sniegon, který se 

loni s bicyklem vydal na roční africkou pouť za záchranou slonů.

Charitě se již podařilo shromáždit 26 vzácných dopravních pro-

středků. „Máme tady skládačky, silničky, horská kola, kola píchlá 

nebo bez blatníků. rádi přijmeme vše,“ uvedl Jakub Molin, který 

na dárce čeká každý den od 8 do 15 hodin, v pátek do 13 hodin u 

garáže Charity za hotelem steel. také náhradní díly charita přijme. na 

černém kontinentu jsou totiž pokladem. „Možnost najít tam dobrý 

bicykl nebo náhradní díly je totiž mizivá. i když má člověk peníze. Mo-

derní kola se tam jednoduše ještě nevedou a setkat se lze se starými 

modely nebo levným čínským zbožím,“ dodal arthur F. sniegon, který 

kolo po své cestě také daroval. sbírka potrvá do úterý 6. května.  (pm)

Rekonstrukce cest 

uzavře nadjezd

třineC 

Oprava páteřních silnic v centru Třince se posouvá k dalším úsekům. zatímco 

v dubnu řidiči pocítili omezení jen zúžením jízdních pruhů a snížením maximální rychlosti, 

od května je již čekají nejen uzavírky, ale i semafory řídící dopravu.



Petra Martynková

V pondělí 5. května od 7. hodiny 

ráno se začíná s opravou ulice 1. 

máje od nadjezdu do Třineckých 

železáren ke křižovatce s Frýdec-

kou ulicí. Až do 15. května tudy ři-

diči osobních aut neprojedou. Na 

nadjezd budou moci jen autobusy. 

„Tato etapa oprav si vyžádá úpl-

nou uzavírku, a to v době poklád-

ky asfaltu. V pátek 9. i v sobotu 

10. května bude průjezd zakázán 

i autobusům. Ty budou využívat 

objízdnou trasu přes Kanadu,“ 

popsala omezení Lada Bartošová 

z odboru dopravy. 

Bude-li ale nepříznivé poča-

sí, pokládka asfaltu proběhne v 

sobotu 10. a v pondělí 12. květ-

na. Autobusová doprava bude po 

dobu uzavírky ulice 1. máje vede-

na v obou směrech na autobusové 

stanoviště po ulici Staroměstské.

Uzávěra zasáhne především 

zaměstnance Třineckých železá-

ren. „Objízdná trasa bude naří-

zena po Frýdecké ulici směrem 

na I/11 a na Kanadu. Z ní řidiči 

sjedou k hlavní bráně Třineckých 

železáren, popřípadě k bráně 

Koksovna, a naopak,“ vysvětluje 

mluvčí Třineckých železáren Pet-

ra Jurásková.

Problémy budou mít po tuto 

dobu i řidiči, kteří budou chtít vjet 

do areálu huti Jižní bránou. Vjezd 

bude zcela uzavřen ve středu 7. 

května od 6.00 do 24.00 hodin.

„Od 6. května se začíná s frézo-

váním Frýdecké ulice od světelné 

křižovatky ke kruhovému objez-

du na Nádražní ulici směrem k 

Myší díře, kde bude uzavřen vždy 

jeden jízdní pruh,“ doplnila Bar-

tošová další obtíže, které potrvají 

do 15. května.

Navíc od 7. května se začíná 

s frézováním první části rekon-

strukce silnice od náměstí TGM 

po městský úřad. I tady se bude 

jezdit jen po polovině silnice a do-

pravu budou řídit semafory.



ač loupil, prozatím je na svobodě

izabela kraus-Żurová

třinec 


Muž, který v polovině 

března s nožem v ruce přepadl tři-

neckou večerku, si pár dnů nato za-

šel do té samé na nákup. Byl totiž 

vyšetřován na svobodě. Za zvlášť 

závažný zločin loupeže může strá-

vit za mřížemi 2 až 10 let.

„Když se objevil ve dveřích, 

myslela jsem, že zkolabuji. Stejně 

jako moje zaměstnankyně, kterou 

několik dní předtím přepadl. Na 

otázku, co tady chce, odpověděl, 

že přišel koupit pár piv. Požáda-

ly jsme ho, ať odejde. Tentýž den 

přišel ještě jednou. Zeptaly jsme 

se, zda mu není trapné sem cho-

dit a ať už to víc nedělá,“ popisuje 

majitelka přepadené večerky Ma-

rika Műllerová situaci, ve které se 

spolu s přepadenou prodavačkou 

ocitly pár dnů po incidentu. V ná-

sledujících dnech pak lupiče pár-

krát potkaly na ulici.

Muž přepadl večerku 16. března 

před 19. hodinou. To, jak šermuje 

kuchyňským nožem s 20centime-

trovým ostřím před prodavačkou, 

žádá po ní tisíc korun a vyhrožuje, 

že ji podřeže, zachytil i kamerový 

systém. Proto obě ženy žily v do-

mnění, že když pachatel bude pola-

pen, půjde hned za mříže. Polapen 

byl, ale do vazby nešel.

„V průběhu vyšetřování uvede-

ného případu nebyly policejním or-

gánem shledány důvody vazby vůči 

pachateli této loupeže,“ uvedl na 

dotaz Třineckého hutníku mluv-

čí frýdecko-místeckých policistů 

Vlastimil Starzyk. Na námitku, že 

je to pro prodavačku dosti stresu-

jící záležitostí, policejní mluvčí re-

agoval, že muž do večerky chodil 

nakupovat i před svým činem, tak 

je přece možné, že tam bude naku-

povat i nadále. „Kdyby však svým 

chováním nějak svědka ovlivňoval, 

policie by pak přijala účinná opat-

ření,“ dodal.

Z psychologického hlediska 

však opětovné setkávání se s pa-

chatelem může vést až k rozvoji 

postraumatické stresové poruchy. 

„Na stres náš mozek reaguje auto-

maticky podle vzorce bojuj nebo 

uteč. Zážitek, který prožila proda-

vačka, nebyl zcela běžnou negativ-

ní zkušeností. Je to určité trauma a 

může vést až k rozvoji posttrauma-

tické stresové poruchy,“ vysvětlila 

psycholožka Barbara Konderlová. 

Doplnila, že podstata zmíněné po-

ruchy tkví v tom, že nejsme schop-

ni zvládnout určitou silnou situaci 

nebo zážitek. „Jakékoliv další při-

pomenutí situace, v tomto přípa-

dě opětovné setkání s agresorem, 

povede k dalšímu návalu strachu. 

Při opakování této situace se u pro-

davačky může dokonce rozvinout 

naučená reakce strachu na jakého-

koliv muže, který přijde do večerky 

nakupovat,“ dodala psycholožka.

Soudní líčení, na jehož konci 

padne verdikt, zda a na kolik let 

půjde třinecký lupič do vězení, za-

čne v polovině května. Do té doby 

se jak napadená prodavačka, tak 

majitelka obchodu mohou s mu-

žem setkat ještě mnohokrát, pro-

tože ve vazbě není.



Do'stlaringiz bilan baham:
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   14


Ma'lumotlar bazasi mualliflik huquqi bilan himoyalangan ©fayllar.org 2017
ma'muriyatiga murojaat qiling