Masarykova univerzita
Zápas ve stoje (ortopalé)
Download 0.87 Mb. Pdf ko'rish
|
- Bu sahifa navigatsiya:
- Zápas ve volném stylu a řeckořímský zápas
- Celkem
Zápas ve stoje (ortopalé) V tomto stylu zvítězil ten zápasník, který donutil druhého se třikrát dotknout země jinou částí těla než chodidlem.
Zápas v lehu (katopalé) Při tomto stylu zápas pokračoval i po doteku jinou částí těla než chodidly (kolena, lokty, ruce) a snahou bylo přetočit nebo jiným způsobem donutit soupeře dotknout se lopatkami země. Zápas také mohl skončit vzdáním jednoho ze zápasníků nebo nemožnosti pokračovat v boji. 62
Pigmé (box) Pěstní zápas pigmé, tedy předchůdce boxu se objevil poprvé na 23. olympijských hrách v roce 668 př. n. l. Zápasníci si pěsti omotávali koženým pásem, kterému se říkalo hymantes, jež je vyobrazeno na obr. 15. bronzová socha boxera. Tehdejší pravidla měla mnohem méně omezení než dnešní box, zakázáno bylo pouze držení, chvaty a údery na pohlavní orgány. Zápasilo se na vymezeném prostoru
60 BÖHM, Arnošt, ZÁRYBNICKÝ, Miloš. Sto zápasnických let. Praha: Svaz zápasu České republiky, 1995. 171s 61 Stručná historie zápasu [online]. [cit. 2012-22-10]. Dostupné na WWW: http://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/zapas/strucna-historie-zapasu 62
GREXA, Ján. Přehled světových dějin sportu.Brno: Masarykova Univerzita, 2009.78 s
35
s pískovým povrchem. Zvítězil ten zápasník, který přinutil soupeře vzdát se nebo nemohl pokračovat v boji. Zápas nebyl nijak časově omezen. 63
Obr. 15. bronzová socha boxera 64
Všeboj tedy pankration se poprvé objevuje na 33. olympijských hrách v roce 648 př. n. l. Tento boj je směsicí zápasu (palé) a boxu (pigmé) a bojovníci se utkávají v souboji téměř bez jakýchkoliv pravidel. Bylo povoleno vše, krom kousání a dloubání očí. Starořecké slovo pankration v překladu znamená „všechny síly“. Pankration obsahoval velkou škálu technik, údery, kopy, zápasnické chvaty, škrcení a páky. U pankrationu byli dva rozhodčí, kteří museli mít k prosazení pravidel tyče, jak je vidět na obr. 16. starořecký pankration. 65
63 OLIVOVÁ, V. Odvěké kouzlo sportu. Praha: Olympia, 1989 64 Ancient greek boxing, Wikipedia, the free encyklopedia [online]. [cit. 2012-22-10]. Dostupné na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Ancient_Greek_boxing 65 OLIVOVÁ, V. Odvěké kouzlo sportu. Praha: Olympia, 1989 36
Obr. 16. starořecký pankration. 66
4.3 Novodobé olympijské hry První, kdo veřejně vystoupil s myšlenkou o obnovení olympijských her, byl v roce 1760 německý pedagogický reformátor Johann Bernhard Basedow. Obnovení olympijských her mělo více předchůdců. Velkým propagátorem vzkříšení olympijských her byl i Johann Christoph Friedrich Gutsmuths, který v letech 1772-1779 pořádal v Sasku tzv. olympijské hry. Následně v roce 1804 pořádal anglické olympijské hry na svém venkovském sídle také Robert Dover. Tyto hry podporoval i král Jakub I, který byl velkým a propagátorem sportu. Hry se konaly každý rok za letního slunovratu, na programu byly běžecké disciplíny, hod kladivem, míčové hry, šerm holemi a zápas. Her se mohli zúčastnit jak šlechtici, tak prostí občané, některých disciplín dokonce i ženy. Hry měly ale pouze lokální charakter a konaly se téměř 100 let. V Řecku se také pokusily o organizování olympijských her, měl na tom zásluhu obchodník Evangel Zappas. Hry se konaly celkem pětkrát od roku 1838 do roku 1889, všechny však měly podobu pouťových atrakcí. 67
Největší zásluha na vzkříšení olympijské myšlenky patří Pierru de Coubertinovi, který 25. listopadu 1892 na pařížské Sorbonně poprvé formuloval koncepci obnovených olympijských her. Myšlenka obnovení olympijských her našla brzy mnoho příznivců po celém světě, na rozvoji sportu měly ke konci 19. století
66 Pankration, Wikipedia, the free encyklopedia [online]. [cit. 2012-22-10]. Dostupné na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Pankration 67 GREXA, J. Přehled světových dějin sportu. Brno: Masarykova Univerzita, 2009.78 s 37
největší zásluhu Anglie a Francie. V červnu roku 1894 se konal na Sorbonně kongres, kterého se účastnili zástupci 12 zemí, kteří jednohlasně podpořili požadavek na obnovení olympijských her. Byl jmenován dvanáctičlenný Mezinárodní olympijský výbor, v jehož čele usedl Dimitrios Vikelás. Od roku 1896 byl prezidentem již Pierre de Coubertin do roku 1925. První olympijské hry se konaly roku 1896 v Aténách, další hry se konaly každé čtyři roky krom přerušení 1. a 2. světovou válkou v 20. století. Od roku 1924 se pořádají také zimní olympijské hry. 68
Obr. 17. Pierre de Coubertin 69
Úpolové disciplíny na novodobých olympijských hrách
Box Box je jeden z nejvýznamnějších sportů na olympijských hrách. V tomto sportu je snahou dvou soupeřících borců pomocí povolených technik, tzn. úderů rukou zasáhnout bodovanou část těla soupeře. Box byl na olympijských hrách zaveden v roce 1904, následně v roce 1912 byl zakázán a do programu olympijských her byl opět zaveden v roce 1920. 70
68 BENDL, V., CIBULA, V., HAMŠÍK, I., JEŽEK, L., KUBEC, J., ROUBAL, J., Kniha olympijských her. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1994, 248 s. ISBN 80-205-0382-x 69
WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pierre_de_Coubertin 70 REGULI, Z. Úpolové sporty. 1. Vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. 133 s. ISBN 80- 210-3700-8 38
Džúdó Džúdó je úpolový sport, který pochází z Japonska. Na olympijské hry byl zařazen v roce 1964. Džúdó je kontaktní souboj dvou soupeřů, kteří se snaží pomocí dovolených technik, jako jsou hody, strhy, držení, škrcení a další získat bodové hodnocení a přemoci soupeře. 71
Přetahování lanem patří také mezi jedny z nejstarších sportů. Přetahování lanem bylo zařazeno do programu olympijských her pětkrát a to od roku 1900 do roku 1920. Pravidla tohoto sportu spočívají v tom, že se dvě osmičlenná družstva držící lano, snaží přetáhnout soupeřící družstvo přes určitý bod na svoji stranu. V současné době není přetahování lanem zařazeno do programu OH, ale stále je řádným sportem uznaným Mezinárodním olympijským výborem 72
Šerm Šerm je úpolový sport, při kterém se dva soupeři prostřednictvím šermířské zbraně snaží zasáhnout bodovanou část těla soupeře. Jako šermířská zbraň se používá kord, fleret nebo šavle. Do programu olympijských her byl tento sport zaveden již na prvních olympijských hrách v roce 1896 a je jedním z mála disciplín, které jsou na programu her až do současnosti. 73
Taekwondo Taekwondo je kontaktní úpolový sport, ve kterém se útočník snaží zasáhnout dané části soupeřova těla prostřednictvím povolených úderů a kopů. Platné zásahy jsou bodově hodnoceny. Taekwondo bylo na program olympijských her poprvé zavedeno v roce 2000. 74
Olympijské disciplíny zápas ve volném stylu a řeckořímský zápas jsou charakterizovány v kapitole 4 Zápas.
71 REGULI, Z. Úpolové sporty. 1. Vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. 133 s. ISBN 80- 210-3700-8 72 REGULI, Z. Úpolové sporty. 1. Vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. 133 s. ISBN 80- 210-3700-8 73 REGULI, Z. Úpolové sporty. 1. Vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. 133 s. ISBN 80- 210-3700-8 74 REGULI, Z. Úpolové sporty. 1. Vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. 133 s. ISBN 80- 210-3700-8 39
ZÁPAS NA OLYMPIJSKCÝH HRÁCH 1896-1912 Pro sepsání historie zápasu na olympijských hrách jsem určil periodizaci, která rozděluje historii olympijského zápasu do 4 období, a to na olympijské hry let 1896-1912, 1912-1936, 1948-1988 a 1992-2012. Tuto periodizaci jsem zvolil kvůli důležitým politickým změnám a válkám (1. a 2. světová válka), které měnily území, uspořádání a názvy jednotlivých států, národní příslušnost sportovců a také se u některých států výrazně měnila podpora sportu, což mělo eminentní vliv na celkové výsledky zemí, jež zde porovnávám. V této a dalších kapitolách věnujících se danému období Olympijských her píši o jednotlivých OH obecně, dále popisuji důležité události týkající se zápasu na konkrétních hrách, uvádím výsledkové tabulky jednotlivců, zemí a jejich zhodnocení. Závěrem každé kapitoly hodnotím konkrétní období, co se týče výsledků zúčastněných zemí, sportovců, významných změn a událostí. Jména sportovců jsou pro jednotnost uváděna v anglickém tvaru. Zkratky názvů států za jménem sportovce jsou mezinárodní uznávanou zkratkou. Název států u jmen jednotlivých sportovců je zkratkou názvu státu, který sportovec reprezentoval při daných olympijských hrách, proto se ve výsledcích vyskytuje u jednoho sportovce i více národností v závorce za jménem. Tento způsob sumarizace výsledků OH jsem vybral pro jednotnost a problém přechylování jmen do češtiny. Výsledky jsou prvotně sbírány z oficiálních stránek olympijských her (olympic.org) a následně porovnávány s internetovými a knižními databázemi výsledků na OH. 5.1 OH 1896 Atény, Řecko Myšlenka obnovit olympijské hry právě v Aténách se setkala s obrovským nadšením. K pořádání her byla vyhlášena i veřejná sbírka, do které se hojně zapojila řecká veřejnost i podnikatelské špičky tehdejší doby. Hry se pořádaly na zrekonstruovaném stadionu, který byl postaven již v roce 330 př. n. l. Do hlediště se vešlo na 40 000 diváků a zahájení her vyšlo na 75. výročí nezávislosti Řecka. 40
Her se zúčastnilo 311 mužů z 13 zemí. Na olympijských hrách byl do programu zařazen pouze zápas řeckořímský. 75
Řeckořímský zápas Poprvé byl řeckořímský zápas zařazen již na 1. olympijských hrách. Zprvu se zápasilo bez rozdílu vah, o to bylo zajímavější, že zvítězil Carl Schumann, který měřil 163cm. Schuman později závodil i v gymnastice, kde na OH získal 3x zlato. Následně na hrách v roce 1900 a 1904 řeckořímský zápas nebyl zařazen, objevuje se opět až na hrách 1908 a od té doby je nedílnou součástí her. Zápasilo se bez časového limitu, který byl zaveden až na hrách v roce 1924. Tab. 1: 1896 Atény- řeckořímský zápas, medailové umístění muži Váhová kategorie Zlato Stříbro
Bronz bez rozdílu vah Carl Schumann (GER)
Georgios Tsitas (GRE)
Stephanos Christopoulos (GRE)
5.2 OH 1900 Paříž, Francie Her se zúčastnilo již 1300 sportovců z 22 zemí. Hry se konaly 5 měsíců kvůli nešťastnému rozhodnutí Pierra de Coubertina spojit hry se světovou výstavou. Hry provázely organizační zmatky, ale po sportovní stránce byly na vysoké úrovni. Her se mohly poprvé zúčastnit i ženy. Her se také účastnila i první česká výprava. Součástí her nebyl řeckořímský zápas ani zápas ve volném stylu. 76
OH 1904 St. Louis, Spojené státy americké Her se zúčastnilo 625 sportovců ze 13 zemí. Hry byly bohužel opět spojeny se světovou výstavou. Organizátoři hry také rozložili do 5 měsíců a slíbili vypravit na evropský kontinent loď, která by přivezla soutěžící. Tento slib bohužel nebyl splněn a proto z Evropy dorazilo jen 42 sportovců ze 7 zemí. Na hry dokonce nepřijel ani Pierre de Coubertin. Na hry byl zařazen pouze zápas ve volném stylu.
75 BENDL, V., CIBULA, V., HAMŠÍK, I., JEŽEK, L., KUBEC, J., ROUBAL, J., Kniha olympijských her. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1994, 248 s. ISBN 80-205-0382-x 76 BENDL, V., CIBULA, V., HAMŠÍK, I., JEŽEK, L., KUBEC, J., ROUBAL, J., Kniha olympijských her. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1994, 248 s. ISBN 80-205-0382-x 41
Zápas ve volném stylu byl poprvé zařazen na olympijské hry v roce 1904 v St. Luis. Vzhledem k neúčasti evropských sportovců, kteří na hry nedorazili kvůli finanční náročnosti, obsadili všechny medailové posty v 7 vahách sportovci Spojených států amerických. Váhové kategorie byly v librách, v tabulce 2 jsou pro jednotnost přepočítány na kilogramy. Tab. 2: 1904 St. Luis-zápas ve volném stylu, medailové umístění muži Váhová kategorie (kg) Zlato Stříbro
Bronz -47,6
Robert Curry (USA) John Hein (USA) Gustav Thiefenthaler (USA)
47,6 - 52,16 George Mehnert (USA) Gustav Bauer (USA) Wiliam Nelson (USA) 52,16 - 56,7 Isidor Niflot (USA) August Wester (USA)
Zenon Strebler (USA) 56,7 - 61,23 Benjamin Bradshaw (USA)
Theodore Mclear (USA)
Charles Clapper (USA) 61,23 - 65,77 Otto Roehm (USA) Rudolph Tesing (USA) Albert Zirkel (USA) 65,77 - 71,67 Charles Ericksen (USA) William Beckmann (USA) Jerry Winholtz (USA) +71,67 Bernhuff Hansen (USA) Frank Kungler (USA) Frederick Charles Warmbold (USA) 5.4 OH 1908 Londýn, Velká Británie Her se zúčastnilo 2056 sportovců z 22 zemí. Hry se staly opět součástí výstavy, nakonec ale toto spojení hrám poprvé pomohlo. Hry byly na vysoké úrovni, až na několik organizačních nedopatření. Ačkoliv celé hry trvaly na 6 měsíců, většina disciplín již proběhla v červenci. Na hrách byl poprvé zařazen zápas řeckořímský i volný styl. 77
V řeckořímském zápase se poprvé objevují váhové 4 kategorie. Nejúspěšnějšími zeměmi her byly evropské severské země: Švédsko, Finsko, Dánsko.
77 BENDL, V., CIBULA, V., HAMŠÍK, I., JEŽEK, L., KUBEC, J., ROUBAL, J., Kniha olympijských her. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1994, 248 s. ISBN 80-205-0382-x 42
Tab. 3: 1908 Londýn- řeckořímský zápas, medailové umístění muži Váhová kategorie (kg)
Zlato Stříbro
Bronz -66,6
Enrico Porro (ITA) Nikolai Orloff (RUS) Arvid Linden (FIN) 66,6 - 73 Frithiof Martensson (SWE)
Mauritz Anderson (SWE)
Anders Andersen (DEN)
73 - 93 Werner Weckman (FIN) Urjo Erik Mikael Saarela (FIN) Carl Marinus Jensen (DEN) +93
Richard Weisz (HUN)
Aleksander Petroff (RUS)
Soren Marius Jensen (DEN)
Zápas ve volném stylu Na hrách v roce 1908 v Londýně již byla pro zápasníky ze Spojených států větší konkurence a také je to patrné na výsledkové tabulce. Naopak zde bylo nejvíce reprezentantů z pořádající země, ta také získala nejvíce medailí. Od roku 1908 až 1920 měl zápas ve volném stylu na OH 5 váhových kategorií. Zápas nebyl na následujících hrách v roce 1912 zařazen, objevuje se až v roce 1920 po 1. světové válce a od té doby je nedílnou součástí her. Tab. 4: 1908 Londýn-zápas ve volném stylu, medailové umístění muži Váhová kategorie (kg)
Zlato Stříbro
Bronz -54
George Mehnert (USA)
William Press (GBR) Aubert Cote (CAN) 54 - 60,3 George Dole (USA) James Slim (GBR) William Mckie (GBR)
60,3 - 66,6 George Relwyskow (GBR) William Wood (GBR) Albert Gingell (GBR)
66,6 - 73 Stanley Bacon (GBR) George Relwyskow (GBR)
Frederick Beck (GBR)
+73 George O´Kelly (GBR) Jacob Gunderson (NOR) Edward Barrett (GBR)
Her se zúčastnilo 2546 sportovců z 28 zemí. Poprvé se zde účastnili sportovci všech kontinentů a součástí her byly i umělecké disciplíny s tematikou jako
43
architektura, hudba, literatura a sochařství. Český olympijský výbor vyslal na hry 45 sportovců. Na těchto hrách nebyl zápas ve volném stylu zařazen. 78
Řeckořímský zápas Na těchto hrách přibyla v řeckořímském zápase jedna váhová kategorie, celkem tedy 5. Nejúspěšnějšími zeměmi byly opět evropské severské země, nyní byla ale vidět větší převaha Finska a Švédska. Finsko získalo 7 a Švédsko 4 medaile. Zápasilo se stále bez časového limitu, což mělo za následek, že zápas mezi Martinem Kleinem (RUS) a Alfredem Sikainenem trval neuvěřitelných 11 hodin a 40 minut. Vítěz Martin Klein byl ale tak vyčerpán, že nemohl nastoupit k finálovému souboji, získal tedy stříbrnou medaili. Tab. 5: 1912 Stockholm- řeckořímský zápas, medailové umístění muži Váhová kategorie (kg) Zlato
Stříbro Bronz
-60 Kaarlo Koskelo (FIN) Georg Gerstacker (GER)
Otto Lasanen (FIN) 60 - 67,5 Eemil Erneste Vare (FIN)
Gustaf Malmstrom (SWE)
Edvin Mattiasson (SWE)
67,5 - 75 Claes Johanson (SWE) Martin Klein (RUS) Alfred Sikainen (FIN)
75 - 82,5 Ivar Theodor Bohling (FIN) Anders Ahlgren (SWE) Bela Varga (HUN) +82,5 Urjo Erik Mikael Saarela (FIN) Johan Fredrik Olin (FIN) Soren Marius Jensen (DEN) 5.6 Zhodnocení období 1896-1912 Celkem byl zápas v tomto období zařazen do programu OH 5x, v následných hrách jsou již oba styly bez výjimky součástí každých OH. Zápas v těchto letech prošel vývojem pravidel i rozšiřováním váhových kategorií. Ve výsledkových tabulkách tohoto období jsou zařazeny všechny státy, které získaly alespoň 1 medaili na některých z her. Větší konkurence byla v řeckořímském zápase, kde si medaile rozdělilo celkem 8 zemí. Zápas ve volném stylu nebyl celosvětově toliko rozšířen, a proto se o medailové umístění postaraly pouze 4 země.
78 GIFFORD, C. Olympijské hry od Atén 1896 k Aténám 2004. 1. vyd. Překlad Stanislav Křítek. Havlíčkův Brod: Fragment, 2004, 80 s. ISBN 80-720-0907-9 44
Z tabulky je patrné, že nejúspěšnějšími zeměmi byly evropské severské státy v čele s Finskem, které získalo celkem 10 medailí. V tabulce jsou zařazeny všechny státy, které získaly alespoň jednu medaili na OH 1896-1912. Mezi zeměmi jsou pouze evropské státy a Rusko. Tab. 6: 1896 - 1912- řeckořímský zápas, medailové umístění muži Poř.
Země Zlato
Stříbro Bronz
Celkem 1 Finsko 5 2 3 10 2 Švédsko 2 3 1 6 3 Dánsko
4 4 4 Rusko 3
3 5 Maďarsko 1
1 2 6 Řecko 1 1 2 7 Německo 1 1
Download 0.87 Mb. Do'stlaringiz bilan baham: |
ma'muriyatiga murojaat qiling