podmínky: - plynné skupenství
- permanentí dipólový moment (změna dipólm. při rotaci = výběrové pravidlo)
absorpce záření z radiofrekvenční, resp. mikrovlnné oblasti spektra vzorkem ve vnějším silném homogenním magnetickém poli absorpce záření z radiofrekvenční, resp. mikrovlnné oblasti spektra vzorkem ve vnějším silném homogenním magnetickém poli vybuzení - jader do vyšších energetických stavů, které se liší - elektronů od nižších stavů ORIENTACÍ SPINU Jaderná (nukleární) magnetická rezonanční spektroskopie (NMR) Elektronová paramagnetická rezonanční spektroskopie (EPR, ESR = Elektron spinová rezonanční spektroskopie)
PODSTATA NMR SPEKTRA využívá se magnetických vlastností jader atomů rotace jádra je charakterizována momentem hybnosti (spin, spinový moment hybnosti) - I – jaderné spinové kvantové číslo, které závisí na počtu neutronů a protonů v jádře a jejich kombinací
- I ≈ (0 → 6), násobky ½ nebo nula
- 0, ½, 1, 3/2, 2, 5/2, 3, 7/2, 4, 9/2, 5, 11/2, 6
pravidla (A = Z + N) pravidla (A = Z + N) 1) A = sudé, Z = sudé → I = 0; = 0; nemagnetická j. nelze měřit NMR spektra 2) A = liché → I = ½, 3/2, 5/2, 7/2, 9/2, 11/2 jsou magnetická 3) A = sudé, Z = liché → I = 1, (2), 3, (4, 5), 6 jsou magnetická I = ½: 1H, 13C, 15N, 19F, 31P kulově symetrické rozlož. nábojů I 1: nesymetricky rozlož. náboje → elektrický kvadrupólový moment je mechanický moment rotace elektricky nabité částice → magnetické pole → magnetický moment γ = Gyromagnetický poměr – charakteristický pro jádro urč. izotopu
pro 114 stálých izotopů pro 114 stálých izotopů většina z nich má I = lichý násobek ½ příklady: - I = ½: 1H, 13C, 15N, 19F, 31P
- I = 3/2: 7Li, 11B, 35Cl, 37Cl, 79Br, 81Br
- I = 5/2: 17O, 27Al, 127I g – faktor spin-orbitální interakce (100)
- I = 7/2: 51V, 59Co m – hmotnost jádra
- I = 9/2: 93Nb, 209Bi e – náboj jádra
pouze 6 izotopů má I = celému číslu ≠ 0: - I = 1: 2H, 6Li, 14N
- I = 3: 10B, 105Eu
- I = 6: 50V
izotopy 12C, 16O, 32S magnetický moment NEMAJÍ
v nepřítomnosti vnějšího magnetického pole – nahodila orientace magnetických momentů jednotlivých jader v nepřítomnosti vnějšího magnetického pole – nahodila orientace magnetických momentů jednotlivých jader aplikace statického magnetického pole: precesní pohyb Larmorova precesní frekvence (energie interakce) (- minus odpovídá snížení energie při souhlasné orientaci a ) - δ není libovolný, Em je kvantována
- - počet možných orientací je dán magnetickým kvantovým číslem mI
- mI nabývá hodnot v rozmezí – I, (- I + 1), … (I – 1), I, celkem (2I + 1) hodnot
(2I + 1) = počet možných orientací a počet hladin Em (2I + 1) = počet možných orientací a počet hladin Em štěpení hladin je analogické Zeemanovu efektu příklad: - I = ½; → 2 hodnoty mI: mI = + ½, mI = - ½
- I = 1; → 3 hodnoty mI: 1, 0, -1
- složky ve směru z ( = )
-
-
- pro: mI = + ½ (paralelní orientace a ) je nižší hodnota
- pro: mI = - ½ (antiparalelní orientace a ) je vyšší hodnota
výběrové pravidlo: ∆mI = ± 1 výběrové pravidlo: ∆mI = ± 1 - přechody mezi - ½ a + ½ jsou přípustné
- přechody mezi -1 a 0, 0 a +1 jsou přípustné
- přechod mezi -1 a +1 není přípustný
energie nutná k přechodu do stavu s vyšší magnetickou energií se získá absorpcí kvanta elmag. záření s energií rovnou energet. rozdílu mezi dvěma stavy pro srovnáme s - tj. jádro v magnetickém poli absorbuje elektromagnetické záření o přesně stejné frekvenci, jako je LARMOROVA frekvence precesního pohybu
- obě frekvence musí být v rezonanci
elektromagnetické záření – radiofrekvenční (vysokofrekvenční) magnetické pole B1 elektromagnetické záření – radiofrekvenční (vysokofrekvenční) magnetické pole B1 vektor magnetické indukce B1 kolmé na vektor B0 elmag. ind. stat. pole → nastává nukleární magnetická rezonance
IZOTOP PŘÍRODNÍ I MAGNET. REZONANČNÍ REL. ZASTOUPENÍ MOMENT FREKVENCE CITLIVOST IZOTOP PŘÍRODNÍ I MAGNET. REZONANČNÍ REL. ZASTOUPENÍ MOMENT FREKVENCE CITLIVOST (%) (A.m2.1027) (MHz) vztaž. na 1H 1H 99,99 ½ 14,11 42,58 1 2H 0,01 1 4,33 6,54 1,5.10-6 10B 18,83 3 9,09 4,58 11B 81,17 3/2 13,58 13,66 0,13 12C 98,89 0 0 - -
Do'stlaringiz bilan baham:
|