Keńisliktegi tuwrí sízíq teńlemeleri Keńislikte tuwrí sízíqtíń ulíwma teńlemesi


Keńisliktegi tuwríníń parametrlik teńlemesi


Download 153.92 Kb.
bet2/6
Sana05.05.2023
Hajmi153.92 Kb.
#1430048
1   2   3   4   5   6
Bog'liq
2 5201768465668510631

2. Keńisliktegi tuwríníń parametrlik teńlemesi. Tuwríníń baġítlawshí vektorí dep nollik emes usí tuwríġa kolleniar bolġan yaġníy tuwríġa parallel yamasa usí tuwrí boyínda jatatuġín vektorġa aytamíz.
Meyli koordinatalar keńisliginde noqatí hám nollik emes vektorí berilgen bolsín.
Meyli noqatí arqalí ótiwshi hám vektorġa kolleniar bolġan tuwríníń teńlemesin dúziw talap etilsin. Tuwrí boyínan erikli noqatín alamíz hám noqatíníń radius vektorín sáykes dep belgileymiz.
noqatí berilgen tuwrída jatatuġín bolġaní ushín hám vektorlar kolleniar bolíwí kerek. Kolleniarlíq shárti bolíp ( -parametri, bazí bir haqíyqíy san, )
, (6.5)
yaġníy teńligin paydalansaq tuwríníń keńisliktegi vektorlíq – parametrlik teńlemesine iye bolamíz. (6.5) teńlemeden koordinatalar menen jazílġan formaġa ótsek
(6.6)
túrindegi teńlemeler sistemasí, keńisliktegi tuwríníń parametrlik teńlemesi dep ataladí.
3. Keńisliktegi tuwríníń kanonikalíq teńlemesi. Parametrlik teńlemeden, tuwríníń kanonikalíq teńlemesine ótiw júdá ápiwayí usílda keltirilip shíġaríladí.
Meyli tuwríníń
(6.7)
(6.7) sistemadaġí hár bir teńlemeden parametrin aníqlayíq:

Sońínan, teńlemelerdiń shep tárepi birdey, onda oń tárepide teń bolíw shártinen
. (6.8)
túrindegi teńlikke iye bolamíz. (6.8) teńlemeni keńisliktegi tuwríníń kanonikalíq teńlemesi dep ataymíz.
Eger bólshektiń bólimindegi sanníń birewi yamasa ekewi nolge teń bolsa, onda sáykes alímínda sol noqattíń sáykes koordinatasí nolge teń dep esaplawlawġa boladí.
Mísal. 1) teńlemesi baġítlawshí vektorí bolġan, kósherine parallel tuwríníń teńlemesi (8-súwret, a)

a) b)
8-súwret.
2) tuwrí sízíqtíń baġítlawshí vektorí bolsa hám tegisligine parallel bolíġan (*) tuwríníń kanonikalíq teńlemesin dúziń (8-súwret, b).
Endi tuwríníń ulíwma teńlemesinen kanonikalíq teńlemege ótemiz. Oníń ushín (*) sistemasín qálegen birewine qarap sheshkende, aníq noqatín tabamíz. hám normalaríníń vektorlíq kóbeymesinen baġítlawshí vektorín aníqlaymíz .
noqatín hám vektorín paydalaníp

tuwríníń kanonikalíq teńlemesin jazíwímízġa boladí.

Download 153.92 Kb.

Do'stlaringiz bilan baham:
1   2   3   4   5   6




Ma'lumotlar bazasi mualliflik huquqi bilan himoyalangan ©fayllar.org 2024
ma'muriyatiga murojaat qiling